Mezi tvory, se kterými my lidé obvykle nechceme mít nic společného, patří jednoznačně drobní hlodavci. Když někde vidíme pobíhat potkany, krysy, myši a podobnou havěť, raději se takovému místu vyhneme. Ne proto, že by tu vždy bezprostředně hrozilo nebezpečí napadení ze strany těchto tvorů, ale prostě proto, že nám tito nejsou sympatičtí. Což má skutečné opodstatnění. Podobní tvorové bývají často přenašeči infekčních nemocí, které bychom od nich my lidé chytit nechtěli. A to není to jediné, čím nám podobní hlodavci vadí. Tito se také někdy usazují v lidských obydlích a dalších objektech a jejich přítomnost tady vysloveně není žádoucí, protože působí škody i na našem majetku, nejen zdraví.
Když se třeba myši přemnoží v kanalizaci a u kontejnerů, snad by nám to ještě moc vadit nemuselo. Jenže odtud už je to jenom krůček k našim domům. A jakmile takoví hlodavci vlezou sem, jdou všechny žerty stranou. Protože bydleli byste snad rádi někde, kde vám něco takové pobíhá po podlaze, okusuje potraviny, zanechává všude možně trus a kdo ví, jestli se tu od těchto tvorů něčím nenakazíte, až se třeba i jen dotknete toho, čeho se předtím dotýkali oni? Toužíte snad nakupovat někde v obchodě, kterému se po skladu potravin prohánějí myši, nebo chcete jíst v restauraci, kde mají hlodavci přístup k surovinám i hotovým jídlům?
To ani náhodou, že? A proto svádíme my lidé s takovými hlodavci nikdy nekončící boj. Nekončící proto, že je nikdy nedokážeme vyhladit. Vždycky někde nějací takoví jedinci přežijí a začnou se znovu množit. A tak je likvidujeme aspoň tam, kde nám jsou nejvíc na škodu. To znamená u sebe doma, u popelnic a na jiných místech, kde od nich chceme mít pokoj. A protože se takoví hlodavci naučili různým nástrahám vyhýbat a nikdy se nenechají pochytat a pozabíjet amatérskými pokusy, je třeba deratizace myší prováděná skutečnými odborníky. Protože ti nám pomohou nejvíc. A s jejich pomocí se lze zmíněných nevítaných tvorů zbavovat.
