Ty se dějí především v našich nejmladších letech, už když nám rodiče začínají dávat kapesné. To je okamžik, kdy se v prvotním záblesku ukáže, jestli máme skrytý talent pro hospodaření s penězi nebo jestli je třeba tyto pravidla ekonomického chování do nás vštěpit bičem a ocelí.
V mnoha případech je to to druhé. Je důležité si uvědomit, že ještě, než začneme dětem kupovat dům, je dobré je pár let učit, jak se vlastně s takovými penězi hospodaří. Je nutné jim vysvětlit, že když jim dáte 100 korun, je dobré si například 20 korun šetřit na horší časy nebo na něco dobrého a utrácet jen za to nezbytné, než aby šly a hned první den si koupili veškeré sladkosti, které za sto korunu najdou. Špatně se to vysvětluje dětem, které jsou tak lehce ovlivnitelné reklamou a blýskavými předměty, je to však až smrtelně nutné, protože právě tyto první krůčky s vlastními financemi jsou pro dítě rozhodující – to je totiž čas, kdy si osvojuje základní ekonomické chování a je důležité, aby chápalo, že každé rozhodnutí má nějaké své důsledky. Pokud utratí peníze na autobus za sladkosti, musí počítat s tím, že buď pro něj budete jezdit v přesně daný čas = žádný čas po škole s kamarády anebo že bude muset chodit pěšky. Pokud nechce chodit pěšky, tak si holt příští měsíc bude muset peníze šetřit.
Nejlepší učitelka je bolest
Nechte dítě, ať se pořádně podusí ve svém rozhodnutí. Jestli si myslíte, že je to na vaše děťátko moc, tak si představte, že v některých zemích takové děti jako je ten váš žebrají anebo musí vydělávat v továrnách. To potom nějaký ten pláč od rozmazleného Evropánka je jako báseň na duši. Kromě toho mu také tyto ostatní děti ukažte, jak musí pracovat a vydělávat a ukažte mu, jak dopadne, pokud si nebude spořit.
Děti musí znát nejen následky svých činů, ale především si je musí zažít, jinak se je v životě nenaučí. Ne dobrovolně. Anebo to můžete zkusit naučit pomocí hry, to ale zabere příliš času.