Pravděpodobně jste se za mlada museli biflovat a doteď jste na sebe pyšní, že svou jako když bičem mrská odříkanou násobilkou a vyjmenovanými slovy včetně babyky strčíte do kapsy kdejakého čtvrťáka. Nicméně doba se mění. Zatímco dříve stačilo, aby člověk dobře a nejlépe sám vykonával práci, pro kterou se rozhodl a které se vyučil, dnešní trh práce většinou potřebuje jiné lidi. A pokud se mění způsob organizace práce, pak je třeba této změně přizpůsobit také školství.
Ale posunout celkové pojetí vzdělávání trochu jiným směrem není jednoduché. Zahrnuje to nejen změnu obsahu vyučovaných znalostí, ale také přístupu učitele a celkového uspořádání vyučování. Proto se hoďte do klidu a s vědomím, že ani Řím nepostavili za den, odpusťte celému ministerstvu školství, ředitelce školy, vaší učitelce i tomu vašemu školákovi, že nedosahuje takové rychlosti v přeříkávání pádů.
Jaké jsou tedy ty důležité kompetence, kterými má škola vybavit?
Rámcový vzdělávací program, což je dokument, který upravuje vzdělávání, je dělí do šesti skupin:
· kompetence k učení,
· kompetence k řešení problémů,
· kompetence komunikativní,
· kompetence sociální a personální,
· kompetence občanské,
· kompetence pracovní.
Jednoduše řečeno, tím nejdůležitějším je v dítěti vybudovat pocit, že učení není za trest a vyvolat v něm touhu učit se celoživotně; naučit dítě učit se, vyhledávat informace a pracovat s nimi.
Neméně podstatným je pak schopnost analyzovat problém, nevyhýbat se mu, směle a správně se pustit do jeho řešení.
V jakékoliv firmě dneska nejvíce oceňují, když dokážete pracovat společně, proto je třeba děti učit komunikovat, naslouchat, pochopit obsah předávaného sdělení, neodsuzovat názory ostatních, vcítit se do druhého, budovat mosty, ne je bořit.
Pro rozvoj našeho státu je důležité, aby si žáci uvědomovali, kým jsou, jaké mají práva a povinnosti. Učitelé by měli v dětech budovat také úctu k přírodnímu, kulturnímu a historickému dědictví.
V neposlední řadě se začíná klást důraz také na pozitivní vztah k práci a výchovu k budoucí roli zaměstnance či zaměstnavatele.
Celá tato změna má být realizována přívětivými učiteli, kteří se spíše než jedinými držiteli poznání profilují jako průvodci žákova učení.
Že to celé zní trochu utopisticky? Dejme novému vzdělávacímu systému šanci, svět se mění a my nesmíme dovolit vlaku, aby našim dětem ujel. A pokud stále nejste o nových postupech přesvědčeni, nezoufejte, jedna věc – prázdniny zůstává už pěkných pár let beze změny.
